Nabídka

Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčte se o všem sami!

Jan Amos Komenský

Obrázek - Mgr. Hruška ve tříděPreferované cílové skupiny

  • učitelé 1. i 2. stupně základních škol
  • učitelé středních škol, učitelé nižších i vyšších gymnázií
  • studenti pedagogických fakult a fakult humanitních studií
  • lektoři DVPP

Další cílové skupiny

  • vychovatelé a učitelé mateřských škol
  • asistenti pedagoga
  • studenti středních a vyšších pedagogických škol
  • lektoři výukových programů pro žáky
Podmínky
  1. ceny jsou smluvní – jakékoliv výjimky k výše uvedeným podmínkám jsou možné, ale jen po předchozí domluvě
  2. hodiny se počítají jako vyučovací – 1 vh = 45 min
  3. výše lektorného – u akcí akreditovaných lektorem jde obvykle o 850,-Kč/vh + příprava, která činí 1 vyučovací hodinu na každé 4 hodiny vybrané formy podpory; všechna témata jsou akreditována na 8 vyučovacích hodin, některá i na 16 vyučovacích hodin
  4. výše lektorného – u akcí akreditovaných jinou institucí (či akcí neakreditovaných) jde obvykle o 750,-Kč/vh + příprava, která činí 1 hodinu na každé 4 vyučovací hodiny vybrané formy podpory,
  5. mentoring, konzultace a facilitace – 750,-Kč/vh vč. reálného času přípravy a následných činností
  6. v přípravě a následné podpoře jsou zahrnuty tyto aktivity: komunikace s objednavatelem, příprava pomůcek, příprava učebny, rozesílka podpůrných materiálů účastníkům, zpráva o průběhu, vyúčtování, ev. vydání osvědčení aj.
  7. objednavatel hradí cestovní náklady – aktuální je sazba 9 Kč/km (výchozí místo – Němčice u Pardubic), platí i v případě použití prostředků veřejné dopravy
  8. všechna uvedená témata jsou v souladu s požadavky rámcových vzdělávacích programů  
  9. lektor upřednostňuje fakturaci, před prací na dohodu
  10. lektor vítá od objednavatele písemnou objednávku, ale nevyžaduje ji
  11. pokud objednavatel domluvenou akci zruší méně než 7 dní před jejím konáním, bude si lektor nárokovat storno poplatek ve výši nákladů na přípravu, která činí 1 vyučovací hodinu na každé 4 vyučovací hodiny vybrané formy podpory => u čtyřhodinové akce jde o 800,-Kč, u osmihodinové akce jde o 1.600,-Kč
  12. součástí vybraného tématu může být i individuální podpora (konzultace, mentoring aj.), která vede ke zvýšení kvality a efektivity vyučování – v tomto případě mentor s klientem sepisuje kontrakt o individuální podpoře, poskytuje klientovi zápis ze společné schůzky a zavazuje se dodržovat etický kodex ICF (International Coach Federation) či EMCC (European Mentoring and Coaching Council) – zejména pravidlo diskrétnosti a mlčenlivosti  
  13. upřednostňovány jsou celodenní (8 vyučovacích hodin) a vícedenní akce; osmihodinovou akci nelze uskutečnit v odpoledních hodinách, ale jen jako celodenní akci nebo jako dvě odpolední akce (4 + 4 ev. 5 + 3 vyučovací hodiny)
  14. předpokládá se, že akce nebude začínat před 7:00 a nepřekročí 17:00 (pro webináře je to 21:00), výjimkou mohou být pobytové akce
  15. stravu si lektor zajišťuje sám
  16. ve zvláštních případech (špatná dostupnost, brzký začátek akce ve vzdáleném místě, vícedenní akce ap.) objednavatel zajišťuje/hradí lektorovi nocleh v místě konání akce
  17. maximální počet účastníků je 30 (neplatí pro webináře), v případě vyššího počtu účastníků je nutné skupinu dělit a akci uspořádat 2x; minimální počet účastníků není stanoven
  18. objednavatel na základě domluvy zajišťuje požadavky na audiovizuální techniku a uspořádání učebny – standardně jde vždy o flipchart s papíry, fixy, interaktivní tabuli či dataprojektor, připojení na internet, reproduktory, uspořádání učebny pro práci ve skupinách (3 až 5 míst na jednu skupinu)
  19. průběh akce mohou ovlivnit: nadlimitní počet účastníků (tzn. nad 30 účastníků na jeden seminář), nedostatečná časová dotace na realizaci akce, nevhodné místo konání a nedostatečné vybavení učebny vč. požadované audiovizuální techniky – za nedodržení těchto podmínek nese plnou odpovědnost objednavatel – lektor pak může změnit obsah a podobu akce nebo i (v naléhavých případech) akci na místě zrušit
Formy podpory
  • Kurzy / semináře / dílny
    • na zakázku školy
    • na zakázku jiné vzdělávací instituce/organizace
    • otevřené
  • On line vzdělávání (webináře) na zakázku
  • Facilitovaná setkání (sdílení zkušeností k vybraným tématům v rámci sborovny či jiné uzavřené skupiny)
  • Mentoring (individuální podpora profesního růstu)
  • Konzultace (společné plánování, přípravy výukových programů a projektů apod.)
Akreditovaná témata
1. Společné vzdělávání – inkluze

Cíle:

  • vlastními slovy definovat pojmy společné vzdělávání (inkluze), integrace, diferenciace a individualizace ve vzdělávání
  • popsat, v čem je společné vzdělávání významné a proč je dobré inkluzi zavádět
  • rozlišit vnější a vnitřní diferenciaci
  • pojmenovat, co by měl učitel umět a znát, aby diferencoval výuku
  • analyzovat své vzdělávací potřeby směrem k inkluzi

Anotace:
Prostřednictvím metod a forem aktivního učení se seznámíme se strategiemi výuky, které umožňují respektovat individuální možnosti, tempo a odlišnosti každého žáka. Budeme analyzovat své vzdělávací potřeby směrem k inkluzi. Společně rozebereme konkrétní příležitosti k aplikaci vnější i vnitřní diferenciace na škole.

  •  
  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu ke stažení: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu ke stažení: zde
2. Strategie řízení výuky

Cíle:

  • uvést a sdílet své zkušenosti s tím, jaké strategie řízení výuky používá
  • pojmenovat fáze strategií řízení výuky – z hlediska obsahu/činností a z hlediska času
  • promýšlet formulace cílů jako jednoho z předpokladů efektivní výuky,
  • na základě stanovených cílů plánovat vhodné metody a formy aktivního učení
  • popsat různé modely efektivního učení
  • zvažovat při přípravě na výuku různé formy a metody tak, aby byly zohledněny možnosti jednotlivých žáků

Anotace:
V rámci semináře strategie řízení výuky se budeme zabývat společným sdílením konkrétních strategií, které učitelé na škole používají. Pojmenujeme různé modely efektivní výuky (třífázový model učení, badatelsky orientovaná výuka, místně zakotvené učení, skládankové učení aj.). Na základě této zkušenosti budeme hledat, podle jakých kritérií by se daly strategie třídit a k jednotlivým kritériím budeme hledat činnosti, kterými by se měl učitel zabývat. Z přehledu: „Co by měl učitel umět a znát, aby volil efektivní strategie řízení výuky“, si účastníci vyberou oblast, které se budeme více věnovat. Každý účastník dostane podporu v elektronické podobě.

  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu ke stažení: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu ke stažení: zde
3. Motivace a motivátory

Cíle:

  • analyzovat způsoby motivace na škole
  • rozlišit vnější a vnitřní motivaci
  • popsat, co rozvíjí vnitřní motivaci žáků k učení
  • rozlišit sumativní a formativní hodnocení
  • naplánovat konkrétní kroky směrem k vnitřní motivaci žáků k učení

Anotace:
V rámci dílny se účastník seznámí s tím, jak motivovat žáky k učení s cílem, aby rozeznal vnější a vnitřní motivaci. Společně budeme hledat příležitosti směřující k vnitřní motivaci žáků. Budeme hledat, co podnítí smysluplnost učení, jak zajistit, aby si žáci mohli vybírat, jak organizovat skupinovou a kooperativní výuku a jak poskytovat efektivní zpětnou vazbu. Každý účastník dostane podpůrné materiály v elektronické podobě.

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
4. Skupinové a kooperativní vyučování

Cíle

  • pojmenovat rozdíly mezi skupinovým a kooperativním vyučováním
  • popsat profity skupinové a kooperativní práce
  • analyzovat své vnitřní předpoklady pro týmovou práci
  • pojmenovat vnější projevy efektivních a neefektivních týmů
  • vyjmenovat alespoň 5 doporučení pro plánování kooperativních aktivit

Anotace:
To, že učitel zařazuje práci ve skupinách, ještě nemusí znamenat, že učí žáky spolupracovat. Proč je důležité učit žáky spolupracovat? Protože kooperativní dovednosti patří dnes k nejžádanějším dovednostem na trhu práce. Každý člověk má jiné vnitřní předpoklady pro týmovou práci a každý může být jinak prospěšný pro práci v týmu. Společně se podíváme na to, jak navenek vypadá neefektivní tým a jak efektivní. Budeme pracovat s doporučeními pro zařazování kooperativního učení, a také se podíváme na to, jak kooperativní činnosti hodnotit.

  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu ke stažení: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu ke stažení: zde
5. Práce se třídou

Cíle:

  • popsat metody, které směřují k poznávání žáků, rozvoji spolupráce a komunikace, diskusním dovednostem, tolerance, techniky na rozvoj empatie a důvěry aj.
  • analyzovat ukázky
  • navrhnout organizaci a obsah třídnických hodin
  • popsat, co jsou třídní pravidla a jak je možné zapojit žáky do tvorby třídních pravidel
  • popsat, jak si vést evidenci o posunu jednotlivých žáků a jak ji využívat v rámci vyhodnocování získaných dovedností i plánování dalšího postupu
  • pojmenovat evaluační nástroje vycházející z kritérií hodnocení
  • popsat, co vše by se dalo řešit v rámci pravidelných třídnických hodin

Anotace:
V tomto semináři se budeme zabývat třídou a tím, jak z ní vytvořit efektivně fungující tým. Společně rozebereme, proč je dobré harmonizovat třídní kolektiv, co to přináší žákům a co učitelům. Součástí semináře jsou analýzy praktických ukázek poznávacích a kooperativních aktivit, aktivit na rozvoj diskuse a řešení problémů vhodných do třídnických hodin, ale i do běžné výuky (kooperativní výuka). Budeme se zabývat, jak nastavit třídní pravidla, aby skutečně fungovala, a jaká je role třídního učitele v těchto procesech. Také se zamyslíme nad organizací třídnických hodin, a to sdílením a porovnáváním zkušeností z jiných škol – jednak do četnosti, ale i do obsahu.Seminář je určen především třídním učitelům.

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
6. Metody aktivního učení

Cíle:

  • vyjmenovat příležitosti, jak metody aktivního učení přispívají k inkluzi
  • vysvětlit proč je dobré metody aktivního vyučování používat
  • vytvořit přehled používaných metod aktivního učení a doplnit jej o metody nové
  • popsat model třífázového učení „evokace – uvědomění si významu – reflexe“
  • analyzovat ukázku výukové jednotky založené na principu E-U-R

Anotace:
Společně vytvoříme přehled nejčastěji používaných metod aktivního učení – tedy učení, při kterém je žák aktivní. Na praktickém příkladu si ukážeme, jak lze tyto metody v rámci výuky řadit do funkční vyučovací jednotky, při které se žák učí nejen daný obsah, ale i důležité životně důležité dovednosti (klíčové kompetence). Východiskem tohoto tématu je konstruktivistická pedagogika, která vychází z předpokladu, že si žák svoje vlastní poznání buduje (konstruuje) sám na základě svých praktických zkušeností. Základem je model třífázového učení: evokace – uvědomění si významu nových informací – reflexe (dále jen E-U-R). Obsah lze navíc specificky zaměřit konkrétní téma či na:

  • metody práce s textem
  • komunikační a diskusní metody
  • metody kooperativní
  • metody objevování a řešení problémů
  • simulace a simulační hry.

Na základě této zkušenosti a s podporou vytvořeného zásobníku metod si každý účastník vytvoří prvotní nástřel aplikace modelu E-U-R do svého předmětu. Každý účastník obdrží přehled vybraných metod vč. jejich popisu v elektronické podobě.

  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu ke stažení: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu ke stažení: zde
7. Projekty, projektové vyučování

Cíle:

  • vlastními slovy definovat pojem „projekt“
  • rozebrat rozdíl mezi projektovým vyučováním a integrovanou tematickou výukou
  • analyzovat alespoň 3 příklady projektů
  • pojmenovat, co by měl učitel umět a znát, aby připravil a realizoval úspěšný projekt
  • analyzovat své vzdělávací potřeby směrem k projektům
  • nastavit vlastní kritéria pro hodnocení projektů na škole

Anotace:
Prostřednictvím metod a forem aktivního učení vás toto téma provede pojmy: projekty, projektové vyučování, integrovaná tematická výuka. Společně si odpovíme zejména na otázku PROČ vůbec s projekty začínat a JAK takový projekt připravit a realizovat – jinými slovy – co by měl učitel umět a znát, aby připravil a realizoval úspěšný projekt. Nebudou ani chybět příklady různých typů projektů. Pokud je toto setkání vícedenní, může vyústit až v to, že si účastníci připraví nástřel konkrétního projektu.

  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu ke stažení: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu ke stažení: zde
8. Formativní hodnocení

Cíle:

  • analyzovat pojmy používané v oblasti hodnocení
  • porovnat formativní a sumativní hodnocení
  • popsat vlastnosti efektivní zpětné vazby
  • popsat negativa, která přináší známkování
  • formulovat funkční (SMART) cíle s pomocí Bloomovy taxonomie jako východisko pro hodnocení
  • popsat různé způsoby hodnocení dovedností žáků, produktů, které vytvořili, a procesů, kterými aktivně prošli
  • vytvořit příklad kritérií, ukazatelů (indikátorů) a nástrojů pro hodnocení vybrané oblasti

Anotace:
V rámci tématu se seznámíme s různými pohledy na proces hodnocení dovedností žáků, produktů, které žáci vytvářejí, a procesů, kterými procházejí. Porovnáme hodnocení žáků vzhledem k cílům (sumativní hodnocení) a vzhledem k jejich individuálnímu pokroku (formativní hodnocení). Zaměříme se na to, jak sbírat informace o jednotlivých žácích, abychom jim mohli poskytnout ucelenou zpětnou vazbu a jak k tomuto účelu slouží žákovská portfolia. Budeme hodnotit s pomocí kritérií hodnocení a sestavovat jednoduchý kriteriální rámec hodnocení. Zvláštní prostor bude věnován hodnocení dovedností, které směřují k rozvoji kompetencí.

  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu ke stažení: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu ke stažení: zde
9. Žákovská portfolia

Cíle:

  • vyjmenovat příležitosti, jak žákovská portfolia k formativnímu hodnocení
  • popsat různé typy portfolií včetně pojmenování cílů, které mají naplňovat
  • vysvětlit, k čemu slouží jednotlivé typy portfolií a jak se s nimi pracuje
  • uvést konkrétní příklady, jak je možno s vybraným typem portfolia pracovat
  • vytvořit plán, jak zavést vybraný typ portfolia do své praxe

Anotace:
Společně se budeme zabývat problematikou žákovských portfolií. Budeme portfolia rozlišovat podle různých hledisek – podle účelu na formativní (zaměřené na proces učení) a sumativní (zaměřené na výsledek učení), podle obsahu (zda obsahuje všechny práce nebo obsahuje pouze výběr prací) a podle způsobu výběru (zda věci k založení vybírá žák nebo učitel). Na základě těchto hledisek si společně popíšeme, co by měla obsahovat nejčastěji využívaná portfolia – pracovní, dokumentační a prezentační. Každý účastník dostane příležitost si naplánovat zavedení vybraného portfolia do své praxe.

  • Informace pro akreditaci ke stažení: zde
10. Profesní portfolio učitele

Cíle:

  • vlastními slovy popsat, k čemu je dobré mít své profesní portfolio
  • popsat, co by mohlo/mělo profesní portfolio obsahovat
  • popsat, jak s profesním portfoliem pracovat

Anotace:
Společně budeme hledat odpovědi na otázky, proč by si učitelé měli vést svá profesní portfolia, co by si do nich měli/mohli vkládat a jak by s nimi mohli pracovat. Budeme se zabývat tím, že profesní portfolia mohou sloužit jako nástroj zpětné vazby a rozvoje učitele, jako nástroj reprezentační i jako nástroj hodnotící. V neposlední míře se budeme zabývat strukturou profesního portfolia i tím, co by se do nich mělo vkládat ve vztahu k vybranému rámci profesních kvalit učitele.

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
11. Aktivní učení v přírodovědných předmětech

Cíle:

  • vysvětlit proč je dobré metody a formy aktivního vyučování v přírodovědných předmětech používat
  • analyzovat ukázky vybraných metod
  • popsat model třífázového učení „evokace – uvědomění si významu – reflexe“
  • analyzovat ukázku výukové jednotky
  • pojmenovat příležitosti směřující k rozvoji aktivního učení v přírodovědných předmětech
  • vytvořit nástřel konkrétní vyučovací jednotky a sdílet ji s ostatními účastníky

Anotace:

Cílem dílny je ukázat, co by mohlo žáky přivést ke studiu přírodních věd. Každopádně jde o metody a formy aktivního učení. Každý učitel přírodních věd má příležitost nadchnout žáky k zájmu o učení. Dílna představí základní směry, jak je možné toho dosáhnout. Jde např. o bádání, kdy žáci ověřují hypotézu, kterou sami naformulují – což je základní princip badatelsky orientované výuky. Nebo žáci bádají v okolí školy – což je nazýváno místně zakotveným učením. Nebo odhadují a výpočtem ověřují správnost svého odhadu. Dílna nabízí široké spektrum aktivit, ze kterého si každý účastník vybere to, co je pro něj použitelné. Každý účastník dostane podpůrné materiály v elektronické podobě.

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
12. Čtenářská gramotnost

Cíle:

  • pojmenovat příležitosti pro práci s textem v různých předmětech
  • pojmenovat alespoň 10 dílčích čtenářských dovedností
  • pojmenovat alespoň 5 metod práce s texty
  • analyzovat praktickou ukázku směrem k rozvíjení čtenářských dovedností
  • navrhnout různá zadání úkolu pro práci s předloženým textem

Anotace:
Klíčovým tématem tohoto setkání je rozvoj čtenářské gramotnosti a čtení s porozuměním. Čtení není pouze doménou českého jazyka, ale pracovat s texty lze i v jiných předmětech. Společně se podíváme na to, jaké dovednosti má dobrý čtenář. Na ukázkách konkrétních metod aktivního učení zaměřených na práci s texty budeme tyto dovednosti analyzovat a navrhovat, jak je hodnotit a vyhodnocovat. Každý účastník obdrží sadu vyzkoušených metod práce s texty v elektronické podobě.

  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu ke stažení: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzuke stažení: zde
13. Čtenářské dílny

Cíle:

  • vyjmenovat příležitosti, jak čtenářské dílny přispívají k inkluzi
  • vlastními slovy popsat, jak by měla probíhat čtenářská dílna a proč
  • pojmenovat alespoň 5 metod vhodných do čtenářských dílen s ohledem na to, jaké čtenářské dovednosti se přitom rozvíjejí
  • naplánovat konkrétní čtenářskou dílnu
  • pojmenovat další příležitosti směřující k rozvoji čtenářství

Anotace:
Cílem čtenářských dílen je přivést žáky v rámci hodin češtiny ke čtení knih tak, aby se čtení knih stalo nedílnou součástí jejich volného času. Společně se podíváme na to, jak by taková dílna čtení mohla vypadat a alespoň jednu dílnu zkusíme naplánovat. Také budeme analyzovat, jak jinak by ještě šlo žáky podpořit, aby se z nich stali čtenáři.

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
Ostatní témata
1. Místně zakotvené učení

Cíle:

  • vlastními slovy popsat přínosy místně zakotveného učení v rámci vzdělávacího procesu na školách pro žáky
  • vlastními slovy popsat, v čem je místně zakotvené učení důležité pro společnost a region
  • analyzovat ukázku výukového programu zaměřeného na místně zakotvené učení
  • analyzovat příklad projektu založeném na místně zakotveném učení

Anotace:
Je efektivnější způsob učení, když se žák učí na věcech, ke kterým má nebo může mít vztah. Místně zakotvené učení vytváří prostor učit se na věcech i dění kolem nás. Společně se podíváme na to, jak podpořit zájem žáků o to, co se děje v jejich nejbližším okolí, jak v nich pomalu budovat vztah k místu kde žijí, jak sledovat vývoj okolí od minulosti do budoucnosti a jak využívat příležitostí přenosu zkušeností z okolí do globálního měřítka. Součástí setkání jsou ukázky programů a projektů, při kterých, žáci sami hledají a objevují informace ze svého okolí.

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
2.Badatelsky orientovaná výuka

Cíle:

  • vlastními slovy popsat přínosy badatelsky orientované výuky v rámci vzdělávacího procesu na školách
  • popsat badatelské kroky: co chci řešit – mám hypotézu – jak ověřím svoji hypotézu – byla moje hypotéza správná
  • vlastními slovy popsat, v čem je badatelsky orientovaná výuka důležitá pro žáky
  • analyzovat ukázku výukového programu zaměřeného na badatelsky orientovanou výuku

Anotace
Bádat se dá ve většině předmětů (přírodovědných i humanitních) na základní škole, ale i na středních školách. Společně pojmenujeme profity badatelské činnosti a budeme analyzovat ukázky z různých předmětů. Také budeme navrhovat témata, která jsou vhodná pro vlastní plánování badatelské činnosti.

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
3. Matematická gramotnost

Cíle:

  • popsat, jak lze matematiku uplatňovat v různých předmětech i v životě a jak pracovat s informacemi z různých předmětů v matematice
  • vlastními slovy definovat matematickou gramotnost
  • pojmenovat základní metodická doporučení k rozvoji matematické gramotnosti
  • analyzovat alespoň deset příkladů

Anotace:
Žáci často chápou matematiku jako exaktní předmět, ve kterém se stále něco počítá a který je odtržitý od reálného života. Dílna nabízí ukázky, jak zavádět matematiku do různých předmětů a do života školy, i to, jak pracovat s informacemi z různých předmětů v matematice. Nezbytná teorie je prokládána příklady z praxe. Součástí dílny je i burza nápadů, ve které účastníci vzájemně sdílejí zkušenosti, metody či odkazy.

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
4. Globální výchova

Cíle:

  • popsat vazbu mezi průřezovými tématy RVP a globální výchovou
  • vlastními slovy popsat, co je globální výchova a jaký je její význam
  • analyzovat cíle globální výchovy
  • popsat vazbu mezi globální výchovou a globálním rozvojovým vzděláváním
  • popsat, v čem spočívá globalita ve vzdělávání
  • popsat možnosti zavádění globální výchovy (a tím i průřezových témat) do praxe školy

Anotace
V tomto setkání budeme společně objevovat cíle globální výchovy i to, k čemu tento směr může být užitečný při zavádění průřezových témat RVP do výuky i do života školy. Vzhledem k tomu, že globální výchova učí žáky žít v současném, rychle se měnícím, globálním světě, je dobrým nástrojem pro naplnění cílů vzdělávání. Celým setkáním prolínají praktické ukázky metod a forem aktivního učení. Společně objevíme, v čem spočívá globalita ve výchově a vzdělávání i to, jak je možné globální výchovu zavádět do praxe školy. Také se seznámíte se základními zdroji ke globální výchově.

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
5. Environmentální výchova

Cíle:

  • vymezit obsah komplexní environmentální výchovy na škole
  • popsat možnosti zavádění environmentální výchovy na škole
  • analyzovat ukázky použitých metod z hlediska využitelnosti v různých předmětech
  • vyjmenovat a popsat příklady projektů v oblasti environmentální výchovy
  • pojmenovat vybrané zdroje k environmentální výchovy

Anotace
Společně se seznámíme s programem komplexní environmentální výchovy, která se skládá z osmi tématických celků postavených na principech globální výchovy a konstruktivistické pedagogiky. K jednotlivým tématům jsou připraveny ukázky konkrétních metod. Tyto tematické celky jsou:

  1. fungování lidské společnosti, mezilidské vztahy a jejich význam pro řešení problémů
  2. rozmanitost a krása přírody
  3. postavení člověka v přírodě a jeho vztah k životu a živým organismům
  4. životní prostředí (příroda, krajina) v regionu ve vzájemných souvislostech
  5. vývoj vztahu člověka a přírody – historický vývoj a budoucí perspektivy
  6. globální problémy a globální souvislosti
  7. vzájemná souvislost ekonomického rozvoje a životního prostředí (udržitelný rozvoj, meze růstu)
  8. možnosti jednotlivce aneb co může udělat každý z nás

Součástí setkání jsou příklady zavádění environmentální výchovy do výuky i do života školy (např. formou projektů).

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
6. Zadávání úloh

Cíle:

  • sdílí a analyzuje praktické nápady v oblasti zadávání úloh
  • pojmenuje, podle jakých hledisek je možné se na úlohy dívat
  • promýšlí formulace cílů jako jednoho z předpokladů individualizované výuky
  • pojmenuje výhody a omezení jednotlivých přístupů v oblasti volby a zadávání úloh
  • zvažuje faktory, které ovlivňují volbu zadávání úloh (zejména různé styly učení jednotlivých žáků, potřeby žáků)
  • zvažuje při přípravě na výuku různé formy a metody tak, aby byly zohledněny individuální možnosti a potřeby jednotlivých žáků

Anotace:
V rámci tohoto semináře účastníci sdílejí, jaké úlohy, které směřují k diferenciaci a individualizaci výuky, žákům zadávají. Na základě této zkušenosti navrhují třídění úloh. Zvláštní pozornost bude věnována zadávání úloh ve vztahu k cíli/cílům. Budeme se také věnovat možností výběru – tzn. kdy a z čeho si může žák v rámci zadání vybrat. Také společně pojmenujeme problematiku zadávání úloh při aplikaci metod a forem aktivního učení.

7. Podnětné prostředí pro učení

Cíle:

  • vlastními slovy popsat podnětné prostředí z hlediska uspořádání prostoru
  • popsat, jaké pomůcky a materiály mají mít žáci na dosah, aby podněcovaly jejich učení
  • popsat, co vše přispívá k bezpečnému klimatu ve třídě
  • porovnat hodnotící a popisný způsob komunikace a rozpoznat, který je pro žáky bezpečnější
  • vlastními slovy popsat, jak lze předcházet konfliktům

Anotace
Společně se podíváme na to, jak by mělo vypadat prostředí, ve kterém se žákům dobře učí z hlediska prostorového a materiálního, ale i z hlediska sociálně komunikativního. Podíváme se na to, jak by měla vypadat kmenová třída a jak odborná učebna, jak využívat výstupy práce žáků k dalšímu učení, jaké pomůcky a materiály mají mít žáci na dosah, jak je možné uspořádat lavice a nábytek ve třídě apod. Ale také se podíváme na to, v čem spočívá efektivní komunikace se žáky i mezi žáky. Porovnáme komunikační jazyk hodnotící a popisný s tím, že rozpoznáme, který je pro žáka bezpečnější. Také se budeme zabývat tím, jak předcházet konfliktům a jak je komunikačně zvládat.

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
8. Třídní pravidla

Cíle:

  • vlastními slovy popsat, jakou podobu má mít funkční třídní pravidlo
  • pojmenovat, jaký je rozdíl mezi školním řádem a třídními pravidly
  • nastavit kritéria pro posuzování třídních pravidel
  • analyzovat navržený postup vedoucí k sestavení třídních pravidel
  • popsat, co může učitel udělat pro to, aby se třídní pravidla stala nedílnou součástí komunity třídy
  • popsat, jak žákům poskytovat zpětnou vazbu směrem k dodržování třídních pravidel
  • navrhnout, jak dlouhodobě pracovat s třídními pravidly

Anotace
Tvorba třídních pravidel probíhá na většině našich škol. Ne vždy jsou však tato pravidla funkční. Na tomto setkání si společně ukážeme, jak vést žáky k tomu, aby si nastavili svá třídní pravidla, která jim mají pomáhat k tomu, aby se ve třídě cítili bezpečně a v pohodě. Také si ukážeme, jak s těmito pravidly průběžně pracovat, aby si žáci osvojovali životně a společensky důležité kompetence. S pomocí takto nastavených pravidel se žáci učí společenskému chování a respektování pravidel dané komunity nikoliv teoreticky, ale přirozeně a prakticky, a to přímo v komunitě třídy.

  • Informace pro akreditaci kurzu ke stažení: zde
9. Mentoring v rámci DVPP

Cíle

  • vlastními slovy popsat, co je to mentoring a jaký je jeho význam v podmínkách našeho školství
  • popsat základní pravidla, kterými se mentoring řídí
  • popsat proces, jak mentoring probíhá
  • posoudit, zda role mentora na škole může přispět k posunu školy k vyšší kvalitě ve vzdělávání žáků

Anotace
Mentoring je forma individuální podpory učitele v jeho růstu. Řídí se několika důležitými pravidly, z nichž nejdůležitější jsou ta, že musí jít o podporu vyžádanou ze strany učitele (klienta) a že jde o přísně důvěrný proces mezi mentorem a klientem. Mentoring si u nás už našel své místo v oblasti byznysu a pomalu si nachází své místo i v oblasti vzdělávání. Cílem tohoto setkání je odbourat nedůvěru a pochybnosti učitelů vůči mentoringu a představit jim, jak tato forma vzdělávání funguje a proč je tak efektivní. Také se budeme zabývat tím, zda by bylo dobré, aby v týmu sborovny byl školní mentor (vedoucí učitel, metodik, zavádějící učitel apod.), a jakou roli, zodpovědnosti a dovednosti by měl mít.

10. Lektorské dovednosti

Cíle:

  • vlastními slovy popsat, jaké dovednosti by měl mít dobrý lektor
  • vlastními slovy popsat, jak plánovat a realizovat vzdělávací akce
  • vlastními slovy popsat, jak vyhodnocovat úspěšnost vzdělávacích akcí
  • popsat různé situace, které mohou při vzdělávacích akcích nastat a navrhnout jejich řešení
  • popsat smysl a význam profesního portfolia lektora

Anotace
Chcete se stát lektorem v rámci DVPP? Chcete připravovat dobré výukové programy pro žáky či studenty? V rámci tohoto setkání budeme společně hledat odpovědi na to, jaké dovednosti by měl mít „dobrý“ lektor, jak má naplánovat a sestavit efektivní vzdělávací akci (seminář, kurs, dílnu, výukový program). Dále budeme hledat odpovědi na to, jak lektor pozná, že jeho práce byla efektivní, tedy jak může vyhodnocovat úspěšnost své lektorské činnosti. Společně budeme modelovat různé situace, které mohou v rámci lektorské činnosti nastat, a hledat jejich optimální řešení. Nakonec se zamyslíme nad tím, co by mělo obsahovat profesní portfolio lektora.