Nabídka

Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčte se o všem sami!

Jan Amos Komenský

Obrázek - Mgr. Hruška ve tříděPreferované cílové skupiny

  • učitelé 1. i 2. stupně základních škol
  • učitelé středních škol, učitelé nižších i vyšších gymnázií
  • studenti pedagogických fakult a fakult humanitních studií
  • lektoři DVPP

Další cílové skupiny

  • vychovatelé a učitelé mateřských škol
  • asistenti pedagoga
  • studenti středních a vyšších pedagogických škol
  • lektoři výukových programů pro žáky
Podmínky
  1. ceny jsou smluvní – jakékoliv výjimky k výše uvedeným podmínkám jsou možné, ale jen po předchozí domluvě
  2. hodiny se počítají jako vyučovací – 1 vh = 45 min
  3. výše lektorného – u akcí akreditovaných lektorem jde obvykle o 800,-Kč/vh + příprava, která činí 1 vyučovací hodinu na každé 4 hodiny vybrané formy podpory; všechna témata jsou akreditována na 8 vyučovacích hodin, některá i na 16 vyučovacích hodin
  4. výše lektorného – u akcí akreditovaných jinou institucí (či akcí neakreditovaných) jde obvykle o 700,-Kč/vh + příprava, která činí 1 hodinu na každé 4 vyučovací hodiny vybrané formy podpory,
  5. mentoring, konzultace a facilitace – 700,-Kč/vh vč. reálného času přípravy a následných činností
  6. v přípravě a následné podpoře jsou zahrnuty tyto aktivity: komunikace s objednavatelem, příprava pomůcek, příprava učebny, rozesílka podpůrných materiálů účastníkům, zpráva o průběhu, vyúčtování, ev. vydání osvědčení aj.
  7. objednavatel hradí cestovní náklady – aktuální je sazba 7 Kč/km (výchozí místo – Němčice u Pardubic), platí i v případě použití prostředků veřejné dopravy
  8. všechna uvedená témata jsou v souladu s požadavky rámcových vzdělávacích programů  
  9. lektor upřednostňuje fakturaci, před prací na dohodou
  10. lektor vítá od objednavatele písemnou objednávku, ale nevyžaduje ji
  11. pokud objednavatel domluvenou akci zruší méně než 7 dní před jejím konáním, bude si lektor nárokovat storno poplatek ve výši nákladů na přípravu, která činí 1 vyučovací hodinu na každé 4 vyučovací hodiny vybrané formy podpory => u čtyřhodinové akce jde o 800,-Kč, u osmihodinové akce jde o 1.600,-Kč
  12. součástí vybraného tématu může být i individuální podpora (konzultace, mentoring aj.), která vede ke zvýšení kvality a efektivity vyučování – v tomto případě mentor s klientem sepisuje kontrakt o individuální podpoře, poskytuje klientovi zápis ze společné schůzky a zavazuje se dodržovat etický kodex ICF (International Coach Federation) či EMCC (European Mentoring and Coaching Council) – zejména pravidlo diskrétnosti a mlčenlivosti  
  13. upřednostňovány jsou celodenní (8 vyučovacích hodin) a vícedenní akce; osmihodinovou akci nelze uskutečnit v odpoledních hodinách, ale jen jako celodenní akci nebo jako dvě odpolední akce (4 + 4 ev. 5 + 3 vyučovací hodiny)
  14. předpokládá se, že akce nebude začínat před 7:00 a nepřekročí 17:00 (pro webináře je to 21:00), výjimkou mohou být pobytové akce
  15. stravu si lektor zajišťuje sám
  16. ve zvláštních případech (špatná dostupnost, brzký začátek akce ve vzdáleném místě, vícedenní akce ap.) objednavatel zajišťuje lektorovi nocleh v místě konání akce
  17. maximální počet účastníků je 30 (neplatí pro webináře), v případě vyššího počtu účastníků je nutné skupinu dělit a akci uspořádat 2x; minimální počet účastníků není stanoven
  18. objednavatel na základě domluvy zajišťuje požadavky na audiovizuální techniku a upořádání učebny – standardně jde vždy o flipchart s papíry, fixy, interaktivní tabuli či dataprojektor, připojení na internet, reproduktory, uspořádání učebny pro práci ve skupinách (3 až 5 míst na jednu skupinu)
  19. průběh akce mohou ovlivnit: nadlimitní počet účastníků (tzn. nad 30 účastníků na jeden seminář), nedostatečná časová dotace na realizaci akce, nevhodné místo konání a nedostatečné vybavení učebny vč. požadované audiovizuální techniky – za nedodržení těchto podmínek nese plnou odpovědnost objednavatel – lektor pak může změnit obsah a podobu akce nebo i (v naléhavých případech) akci na místě zrušit
Formy podpory
  • Kurzy / semináře / dílny
    • na zakázku školy
    • na zakázku jiné vzdělávací instituce/organizace
    • otevřené
  • On line vzdělávání (webináře) na zakázku
  • Facilitovaná setkání (sdílení zkušeností k vybraným tématům v rámci sborovny)
  • Mentoring (individuální podpora profesního růstu)
  • Konzultace (společné plánování, přípravy výukových programů a projektů apod.)
Akreditovaná témata
Společné vzdělávání prostřednictvím diferenciace a individualizace výuky
  • Cíle:
    • vlastními slovy definovat pojmy inkluze, diferenciace a individualizace ve vzdělávání
    • popsat proč je dobré inkluzi zavádět
    • rozlišit vnější a vnitřní diferenciaci
    • pojmenovat, co by měl učitel umět a znát, aby diferencoval výuku
    • analyzovat své vzdělávací potřeby směrem k inkluzi
  • Anotace:
    Prostřednictvím metod a forem aktivního učení se seznámíme se strategiemi výuky, které umožňují respektovat individuální možnosti, tempo a odlišnosti(sociální, kulturní, náboženské apod.)každého žáka. Budeme analyzovat své vzdělávací potřeby směrem k inkluzi. Společně rozebereme konkrétní příležitosti k aplikaci vnější i vnitřní diferenciace na škole.
  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu: zde
Formativní versus sumativní hodnocení
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, jak formativní hodnocení přispívá k inkluzi
    • analyzovat pojmy používané v oblasti hodnocení
    • porovnat formativní a sumativní hodnocení
    • popsat vlastnosti účinné zpětné vazby
    • popsat negativa, která přináší známkování
    • formulovat funkční (SMART) cíle s pomocí Bloomovy taxonomie jako východisko pro hodnocení
    • popsat různé způsoby hodnocení dovedností žáků, produktů, které vytvořili, a procesů, kterými aktivně prošli
    • vytvořit příklad kritérií, ukazatelů (indikátorů) a nástrojů pro hodnocení vybrané oblasti
  • Anotace:
    V rámci tématu se seznámíme s různými pohledy na proces hodnocení dovedností žáků, produktů, které žáci vytvářejí,a procesů, kterými procházejí. Porovnáme hodnocení žáků vzhledem k cílům (sumativní hodnocení)a vzhledem k jejich individuálnímu pokroku (formativní hodnocení). Zaměříme se na to, jak sbírat informace o jednotlivých žácích, abychom jim mohli poskytnout ucelenou zpětnou vazbu a jak k tomuto účelu slouží žákovská portfolia. Budeme hodnotit s pomocí kritérií hodnocení a sestavovat jednoduchý kriteriální rámec hodnocení. Zvláštní prostor bude věnován hodnocení dovedností, které směřují k rozvoji kompetencí. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu: zde
Žákovská portfolia
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, jak žákovská portfolia přispívají k inkluzi
    • popsat různé typy portfolií včetně pojmenování cílů, které mají naplňovat
    • vysvětlit, k čemu slouží jednotlivé typy portfolií a jak se s nimi pracuje
    • uvést konkrétní příklad, jak s vybraným typem portfolia pracovat
    • vytvořit plán, jak zavést vybraný typ portfolia do své praxe
  • Anotace:
    Společně se budeme zabývat problematikou žákovských portfolií. Budeme portfolia rozlišovat podle různých hledisek – podle účelu na formativní (zaměřené na proces učení) a sumativní (zaměřené na výsledek učení), podle obsahu (zda obsahuje všechny práce nebo obsahuje pouze výběr prací) a podle způsobu výběru (zda věci k založení vybírá žák nebo učitel). Na základě těchto hledisek si společně popíšeme, co by měla obsahovat nejčastěji využívaná portfolia – pracovní, dokumentační a prezentační. Každý účastník dostane příležitost si naplánovat zavedení vybraného portfolia do své praxe. Toto téma úzce souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci: zde
Profesní portfolio učitele
  • Cíle:
    • vlastními slovy popsat, k čemu je dobré mít své profesní portfolio
    • popsat, co by mohlo/mělo profesní portfolio obsahovat
    • popsat, jak s profesním portfoliem pracovat
  • Anotace:
    Společně budeme hledat odpovědi na otázky, proč by si učitelé měli vést svá profesní portfolia, co by si do nich měli/mohli vkládat a jak by s nimi mohli pracovat. Budeme se zabývat tím, že profesní portfolia mohou sloužit jako nástroj zpětné vazby a rozvoje učitele, jako nástroj reprezentační i jako nástroj hodnotící (např. i ve vztahu k nastavenému kariérnímu řádu). V neposlední míře se budeme zabývat strukturou profesního portfolia i tím, co by se do nich mělo vkládat ve vztahu k Rámci profesních kvalit učitele.
  • Informace pro akreditaci: zde
Projekty, projektové vyučování
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, jak projektové vyučování přispívá k inkluzi
    • vlastními slovy definovat pojem „projekt“
    • rozebrat rozdíl mezi projektovým vyučováním a integrovanou tematickou výukou
    • analyzovat alespoň 3 příklady projektů
    • pojmenovat, co by měl učitel umět a znát, aby připravil a realizoval úspěšný projekt
    • analyzovat své vzdělávací potřeby směrem k projektům
    • nastavit vlastní kritéria pro hodnocení projektů na škole
  • Anotace:
    Prostřednictvím metod a forem aktivního učení vás toto téma provede pojmy: projekty, projektové vyučování, integrovaná tematická výuka. Společně si odpovíme zejména na otázku PROČ vůbec s projekty začínat a JAK takový projekt připravit a realizovat – jinými slovy – co by měl učitel umět a znát, aby připravil a realizoval úspěšný projekt. Také se dozvíte, co dělá projekt projektem – tedy co je v projektu nezbytné, co důležité a co vítané. Nebudou ani chybět příklady různých typů projektů. Pokud je toto setkání vícedenní, může vyústit až v to, že si účastníci připraví nástřel konkrétního projektu. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu: zde
Metody aktivního učení
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, jak metody aktivního učení přispívají k inkluzi
    • vysvětlit proč je dobré metody aktivního vyučování používat
    • vytvořit přehled používaných metod aktivního učení a doplnit jej o metody nové
    • popsat model třífázového učení „evokace – uvědomění si významu – reflexe“
    • analyzovat ukázku výukové jednotky založené na principu E-U-R
  • Anotace:
    Společně vytvoříme přehled nejčastěji používaných metod aktivního učení – tedy učení, při kterém je žák aktivní. Na praktickém příkladu si ukážeme, jak lze tyto metody v rámci výuky řadit do funkční vyučovací jednotky, při které se žák učí nejen daný obsah, ale i důležité životní dovednosti. Východiskem tohoto tématu je konstruktivistická pedagogika, která vychází z předpokladu, že si žák svoje vlastní poznání buduje (konstruuje) sám na základě svých praktických zkušeností. Základem je model třífázového učení: evokace – uvědomění si významu – reflexe (dále jen E-U-R). Obsah lze navíc specificky zaměřit konkrétní téma či na:
    • metody práce s textem
    • komunikační a diskusní metody
    • metody objevování a řešení problémů
    • simulace a simulační hry.
  • Na základě této zkušenosti a s podporou vytvořeného zásobníku metod si vytvoříte prvotní nástřel aplikace modelu E-U-R do svého předmětu. Každý účastník obdrží přehled vybraných metod vč. jejich popisu v elektronické podobě. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu: zde
Rozvoj čtenářské gramotnosti v různých předmětech
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, jak rozvíjení čtenářské gramotnosti přispívá k inkluzi
    • pojmenovat alespoň 10 dílčích čtenářských dovedností
    • pojmenovat alespoň 5 metod práce s texty
    • analyzovat praktickou ukázku směrem k rozvíjení čtenářských dovedností
    • navrhnout různá zadání úkolu pro práci s předloženým textem
  • Anotace:
    Klíčovým tématem tohoto setkání je rozvoj čtenářské gramotnosti a čtení s porozuměním. Společně se podíváme na to, jaké dovednosti má dobrý čtenář. Na ukázkách konkrétních metod aktivního učení zaměřených na práci s texty budeme tyto dovednosti analyzovat a navrhovat, jak je hodnotit a vyhodnocovat. Každý účastník obdrží sadu vyzkoušených metod práce s texty v elektronické podobě. Toto téma úzce souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu: zde
Čtenářské dílny
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, jak čtenářské dílny přispívají k inkluzi
    • vlastními slovy popsat, jak by měla probíhat čtenářská dílna a proč
    • pojmenovat alespoň 5 metod vhodných do čtenářských dílen s ohledem na to, jaké čtenářské dovednosti se přitom rozvíjejí
    • naplánovat konkrétní čtenářskou dílnu
    • pojmenovat další příležitosti směřující k rozvoji čtenářství
  • Anotace:
    Cílem čtenářských dílen je přivést žáky ke čtení, aby se čtení stalo nedílnou součástí jejich volného času. Společně se podíváme na to, jak by taková dílna čtata alespoň jednu dílnu zkusíme naplánovat, Také budeme analyzovat, jak jinak by ještě šlo žáky podpořit, aby se z nich stali čtenáři. Toto téma úzce souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci: zde
Skupinové a kooperativní vyučování
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, jak formy aktivního učení přispívají k inkluzi
    • pojmenovat rozdíly mezi skupinovým a kooperativním vyučováním
    • analyzovat své vnitřní předpoklady pro týmovou práci
    • pojmenovat vnější projevy efektivních a neefektivních týmů
    • vyjmenovat alespoň 5 doporučení pro plánování kooperativních aktivit
  • Anotace:
    To, že učitel zařazuje práci ve skupinách, ještě nemusí znamenat, že učí žáky spolupracovat. Proč je důležité učit žáky spolupracovat? Protože kooperativní dovednosti patří dnes k nejžádanějším dovednostem na trhu práce. Každý člověk má jiné vnitřní předpoklady pro týmovou práci a každý může být jinak prospěšný pro práci v týmu. Společně se podíváme na to, jak navenek vypadá neefektivní tým a jak efektivní. Budeme pracovat s doporučeními pro zařazování kooperativního učení, a také podíváme se na to, jak kooperativní činnosti hodnotit. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu: zde
Strategie řízení výuky
  • Cíle:
    • uvést a sdílet své zkušenosti s tím, jaké strategie řízení výuky používá,
    • pojmenovat fáze strategií řízení výuky – z hlediska obsahu/činností a z hlediska času,
    • promýšlet formulace cílů jako jednoho z předpokladů individualizované výuky,
    • na základě stanovených cílů plánovat vhodné metody a formy aktivního učení,
    • popsat model třífázového učení E-U-R ,
    • zvažovat při přípravě na výuku různé formy a metody tak, aby byly zohledněny možnosti jednotlivých žáků.
  • Anotace:
    V rámci semináře strategie řízení výuky se budeme zabývat společným sdílením konkrétních strategií, které učitelé na škole používají. Na základě této zkušenosti budeme hledat, podle jakých kritérií by se daly strategie třídit a k jednotlivým kritériím budeme hledat činnosti, kterými by se měl učitel zabývat. Z přehledu: „Co by měl učitel umět a znát, aby volil efektivní strategie řízení výuky“, si účastníci vyberou oblast, které se budeme více věnovat. Každý účastník dostane podporu v elektronické podobě.
  • Informace pro akreditaci 8 hod kurzu: zde
  • Informace pro akreditaci 16 hod kurzu: zde
Motivace a motivátory
  • Cíle:
    • analyzovat způsoby motivace na škole
    • rozlišit vnější a vnitřní motivaci
    • popsat, co rozvíjí vnitřní motivaci žáků k učení
    • rozlišit sumativní a formativní hodnocení
    • naplánovat konkrétní kroky směrem k vnitřní motivaci žáků k učení
  • Anotace:
    V rámci dílny se účastník seznámí s tím, jak motivovat žáky k učení tak, aby rozeznal vnější a vnitřní motivaci. Společně budeme hledat příležitosti směřující k vnitřní motivaci žáků. Budeme hledat, co podnítí smysluplnost učení, jak zajistit, aby si žáci mohli vybírat, jak organizovat skupinovou a kooperativní výuku a jak poskytovat účinnou zpětnou vazbu. Každý účastník dostane podpůrné materiály v elektronické podobě.
  • Informace pro akreditaci: zde
Ostatní témata
Úloha jako prostředek pro diferenciaci a individualizaci výuky
  • Cíle:
    • sdílí a analyzuje praktické nápady v oblasti zadávání úloh,
    • pojmenuje, podle jakých hledisek je možné se na úlohy dívat,
    • promýšlí formulace cílů jako jednoho z předpokladů individualizované výuky,
    • pojmenuje výhody a omezení jednotlivých přístupů v oblasti volby a zadávání úloh,
    • zvažuje faktory, které ovlivňují volbu zadávání úloh (zejména různé styly učení jednotlivých žáků, potřeby žáků),
    • zvažuje při přípravě na výuku různé formy a metody tak, aby byly zohledněny individuální možnosti a potřeby jednotlivých žáků.
  • Anotace:
    V rámci tohoto semináře účastníci sdílejí, jaké úlohy, které směřují k diferenciaci a individualizaci výuky, žákům zadávají. Na základě této zkušenosti navrhují třídění úloh. Zvláštní pozornost bude věnována zadávání úloh ve vztahu k cíli/cílům. Budeme se také věnovat možností výběru – tzn. kdy a z čeho si může žák v rámci zadání vybrat. Také společně pojmenujeme problematiku zadávání úloh při aplikaci metod a forem aktivního učení
Místně zakotvené učení
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, jak místně zakotvené učení přispívá k inkluzi,
    • vlastními slovy popsat přínosy místně zakotveného učení v rámci vzdělávacího procesu na školách pro žáky,
    • vlastními slovy popsat, v čem je místně zakotvené učení důležité pro společnost a region,
    • analyzovat ukázku výukového programu zaměřeného na místně zakotvené učení na 1. stupni ZŠ,
    • analyzovat příklad projektu pro žáky 2. stupně ZŠ.
  • Anotace:
    Společně se podíváme na to, jak podpořit zájem žáků o to, co se děje v jejich nejbližším okolí, jak v nich pomalu budovat vztah k místu kde žijí, jak sledovat vývoj okolí od minulosti do budoucnosti a jak využívat příležitostí přenosu zkušeností z okolí do globálního měřítka. Součástí setkání je ukázka programu pro 1. stupeň (4. a 5. třídy) a příklady projektů pro 2. stupeň ZŠ, při kterých, žáci sami hledají a objevují informace o svém regionu. Díky této zkušenosti žáci získávají živější znalost i vztah ke svému regionu, což dále posiluje jejich zájem o místo, kde žijí, který může přerůst v konkrétní akci pro region. Toto téma úzce souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci: zde
Co je to badatelsky orientovaná výuka a co žákům přináší? 
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, jak badatelsky orientovaná výuka přispívá k inkluzi,
    • vlastními slovy popsat přínosy badatelsky orientované výuky v rámci vzdělávacího procesu na školách,
    • vlastními slovy popsat, v čem je badatelsky orientovaná výuka důležitá pro žáky,
    • analyzovat ukázku výukového programu zaměřeného na badatelsky orientovanou výuku na 1. stupni ZŠ,
    • analyzovat příklad projektu pro žáky 2. stupně ZŠ
  • Anotace
    Bádat se dá ve většině předmětů (přírodovědných i humanitních) na základní škole, ale i na středních školách. Společně pojmenujeme profity badatelské činnosti a budeme analyzovat ukázky z různých předmětů 1. a 2. stupně ZŠ. Také budeme navrhovat témata, která jsou vhodná pro vlastní plánování badatelské činnosti. Toto téma úzce souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci: zde
Jak se žáky nastavit třídní pravidla, aby opravdu fungovala?
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, třídní pravidla přispívají k inkluzi
    • vlastními slovy popsat, jakou podobu má mít funkční třídní pravidlo
    • pojmenovat, jaký je rozdíl mezi školním řádem a třídními pravidly
    • nastavit kritéria pro posuzování třídních pravidel
    • analyzovat navržený postup vedoucí k sestavení třídních pravidel
    • popsat, co může učitel udělat pro to, aby se třídní pravidla stala nedílnou součástí komunity třídy
    • popsat, jak žákům poskytovat zpětnou vazbu směrem k dodržování třídních pravidel
    • navrhnout, jak dlouhodobě pracovat s třídními pravidly
  • Anotace
    Tvorba třídních pravidel probíhá na většině našich škol. Ne vždy jsou však tato pravidla funkční. Na tomto setkání si společně ukážeme, jak vést žáky k tomu, aby si nastavili svá třídní pravidla, která jim mají pomáhat k tomu, aby se ve třídě cítili bezpečně a v pohodě. Také si ukážeme, jak s těmito pravidly průběžně pracovat, aby si žáci osvojovali životně a společensky důležité kompetence. S pomocí takto nastavených pravidel se žáci učí společenskému chování a respektování pravidel dané komunity nikoliv teoreticky, ale přirozeně a prakticky, a to přímo v komunitě třídy. Toto téma významně souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci: zde
Co je to podnětné prostředí pro učení a jak ho vytvářet?
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, jak podnětné prostředí přispívá k inkluzi,
    • vlastními slovy popsat podnětné prostředí z hlediska uspořádání prostoru,
    • popsat, jaké pomůcky a materiály mají mít žáci na dosah, aby podněcovaly jejich učení,
    • popsat, co vše přispívá k bezpečnému klimatu ve třídě,
    • porovnat hodnotící a popisný způsob komunikace a rozpoznat, který je pro žáky bezpečnější,
    • vlastními slovy popsat, jak lze předcházet konfliktům.
  • Anotace
    Společně se podíváme na to, jak by mělo vypadat prostředí, ve kterém se žákům dobře učí z hlediska prostorového a materiálního, ale i z hlediska sociálně komunikativního. Podíváme se na to, jak by měla vypadat kmenová třída a jak odborná učebna, jak využívat výstupy práce žáků k dalšímu učení, jaké pomůcky a materiály mají mít žáci na dosah, jak uspořádat lavice a nábytek ve třídě apod. Ale také se podíváme na to, v čem spočívá efektivní komunikace se žáky i mezi žáky. Porovnáme komunikaci hodnotící a popisující s tím, že rozpoznáme, která je pro žáka bezpečnější. Také se budeme zabývat tím, jak předcházet konfliktům a jak je komunikačně zvládat. Toto téma úzce souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci: zde
Globální výchova aneb jak zavádět průřezová témata RVP do výuky i do života školy?
  • Cíle:
    • vyjmenovat příležitosti, jak globální výchova přispívá k inkluzi,
    • popsat vazbu mezi průřezovými tématy RVP a globální výchovou,
    • vlastními slovy popsat, co je globální výchova a jaký je její význam,
    • analyzovat cíle globální výchovy,
    • popsat vazbu mezi globální výchovou a globálním rozvojovým vzděláváním,
    • popsat, v čem spočívá globalita ve vzdělávání,
    • popsat možnosti zavádění globální výchovy (a tím i průřezových témat) do praxe školy.
  • Anotace
    V tomto setkání budeme společně objevovat cíle globální výchovy i to, k čemu tento směr může být užitečný při zavádění průřezových témat RVP do výuky i do života školy. Vzhledem k tomu, že globální výchova učí žáky žít v současném, rychle se měnícím, globálním světě, je dobrým nástrojem pro naplnění cílů vzdělávání. Celým setkáním prolínají praktické ukázky metod a forem aktivního učení. Společně objevíme, v čem spočívá globalita ve výchově a vzdělávání i to, jak je možné globální výchovu zavádět do praxe školy. Také se seznámíte se základními zdroji ke globální výchově. Toto téma úzce souvisí se zaváděním inkluzívního vzdělávání do praxe škol.
  • Informace pro akreditaci: zde
Jak zavádět environmentální výchovu do výuky i života školy?
  • Cíle:
    • vymezit obsah komplexní environmentální výchovy na škole,
    • popsat možnosti zavádění environmentální výchovy na škole,
    • analyzovat ukázky použitých metod z hlediska využitelnosti v různých předmětech,
    • vyjmenovat příklady projektů v oblasti environmentální výchovy,
    • vlastními slovy popsat alespoň jeden projekt z oblasti environmentální výchovy,
    • vyjmenovat dokumenty podporující zavádění environmentální výchovy do škol,
    • pojmenovat vybrané zdroje k environmentální výchovy.
  • Anotace
    Společně se seznámíme s programem komplexní environmentální výchovy, která se skládá z osmi tématických celků postavených na principech globální výchovy a konstruktivistické pedagogiky. K jednotlivým tématům jsou připraveny ukázky konkrétních metod. Tyto tematické celky jsou:
    • fungování lidské společnosti, mezilidské vztahy a jejich význam pro řešení problémů,
    • rozmanitost a krása přírody,
    • postavení člověka v přírodě a jeho vztah k životu a živým organismům,
    • životní prostředí (příroda, krajina) v regionu ve vzájemných souvislostech,
    • vývoj vztahu člověka a přírody – historický vývoj a budoucí perspektivy,
    • globální problémy a globální souvislosti,
    • vzájemná souvislost ekonomického rozvoje a životního prostředí (udržitelný rozvoj, meze růstu),
    • možnosti jednotlivce aneb co může udělat každý z nás.
      Součástí setkání jsou příklady zavádění environmentální výchovy do výuky i do života školy (např. formou projektů).
  • Informace pro akreditaci: zde
Co je to mentoring a jaký je jeho význam v rámci DVPP?
  • Cíle
    • vlastními slovy popsat, co je to mentoring a jaký je jeho význam v podmínkách našeho školství,
    • popsat základní pravidla, kterými se mentoring řídí,
    • popsat proces, jak mentoring probíhá,
    • posoudit, zda role mentora na škole může přispět k posunu školy k vyšší kvalitě ve vzdělávání žáků.
  • Anotace
    Mentoring je forma individuální podpory učitele v jeho růstu. Řídí se několika důležitými pravidly, z nichž nejdůležitější jsou ta, že musí jít o podporu vyžádanou ze strany učitele (klienta) a že jde o přísně důvěrný proces mezi mentorem a klientem. Mentoring si u nás už našel své místo v oblasti byznysu a pomalu si nachází své místo i v oblasti vzdělávání. Cílem tohoto setkání je odbourat nedůvěru a pochybnosti učitelů vůči mentoringu a představit jim, jak tato forma vzdělávání funguje a proč je tak efektivní. Také se budeme zabývat tím, zda by bylo dobré, aby v týmu sborovny byl školní mentor (vedoucí učitel, metodik, zavádějící učitel apod.), a jakou roli, zodpovědnosti a dovednosti by měl mít. Rozhodně neočekávejte, že se z vás po absolvování tohoto kurzu stane mentor, ale pokud tato forma vzdělávání zaujme, dozvíte se, jak se přihlásit do výcviku.
Na co pamatovat, když se rozhodnete lektorovat vzdělávací akce?
  • Cíle:
    • vlastními slovy popsat, jaké dovednosti by měl mít dobrý lektor,
    • vlastními slovy popsat, jak plánovat a realizovat vzdělávací akce,
    • vlastními slovy popsat, jak vyhodnocovat úspěšnost vzdělávacích akcí,
    • popsat různé situace, které mohou při vzdělávacích akcích nastat a navrhnout jejich řešení,
    • popsat smysl a význam profesního portfolia lektora.
  • Anotace
    Chcete se stát lektorem v rámci DVPP? Chcete připravovat dobré výukové programy pro žáky či studenty? V rámci tohoto setkání budeme společně hledat odpovědi na to, jaké dovednosti by měl mít „dobrý“ lektor, jak má naplánovat a sestavit efektivní vzdělávací akci (seminář, kurz, dílnu, výukový program). Dále budeme hledat odpovědi na to, jak lektor pozná, že jeho práce byla efektivní, tedy jak může vyhodnocovat úspěšnost své lektorské činnosti. Společně budeme modelovat různé situace, které mohou v rámci lektorské činnosti nastat, a hledat jejich optimální řešení. Nakonec se zamyslíme nad tím, co by mělo obsahovat profesní portfolio lektora.